Proč mají žirafy dlouhý krk?
Představme si přírodu před několika sty lety.Nikde žádné silnice, továrny ani domy.Všude se pohybuje mnoho zvířat různých druhů. Tam je leopard, tam skáčou opice a když se podívám vedle sebe,vidím další zvířecí rodinku, ale teď nevím jakou.Nedokážu rozpoznat, o jaký druh jde. Na první pohled vypadají jako dnešní žirafy,ale nemají dlouhý krk. Pojďme se pokusit zjistit, jaký je to za druh. Když se na ně tak dívám,vidím, že tito živočichové nejsou vůbec spokojení, protože se museli dělit o potravu s ostatními kamarády.
Jednou si řekli,že se vydají někam na lepší místo. Vypravili se na cestu a mysleli si, jak si polepší. Po několika dnech strašného putování už nevěděli co mají dělat. Všichni byli unavení a vyčerpaní. Najednou se ocitli na úplně neznámém místě, kde to vůbec neznali. Květiny tady byly vysoké jak stromy,stromy jako hory a hory až do nebes. Utrmácené žirafy už nevěděly,co mají dělat. Měly strašný hlad,ale ani na jednu rostlinku nedosáhly. Musely se hodně a zoufale natahovat,aby dosáhly alespoň na jeden lupínek. Ty listy nahoře vypadaly tak sladce a cestu zpátky by už nevydržely tak se natahovaly a natahovaly až se jim krky protáhly. Protože tady měly potravy dostatek řekli si,že tady zůstanou. Od té doby se měly dobře a nic jim nescházelo, jen jedna věc je trápila.Co jejich žirafí kamarádi? Ti také mají hlad a jistě by se měli dobře.
Vypravili se na další cestu pro své zvířecí přátelé, aby tady byli s nimi. Všichni měli velkou radost, když je opět viděli. Řekli jim, že se s nimi budou mít dobře,protože je tam dostatek potravy. Všichni se tedy vydali na objevené místo plné šťavnatých lupínků. Když dorazily, všechny ostatní žirafy dostaly na ty lupínky taky velkou chuť a natahovali se , až měli všechny dlouhý krk. Od té doby už si žádná žirafa neutrhne lupínek jinde, než z toho nejvyššího stromu, kde jsou ty nejsladší lupínky a nikdy už žádná neměla krátký krk, protože jim to tak vyhovovalo a všichni se měli dobře.
PSI
Pes je nejstarší domácí zvíře za jeho předka je považován vlk. Člověk si ho ochočil zřejmě už v době kamenné před více než 12 tisíci let. Lidé vyšlechtili více než 400 různých plemen od velkých jako je bernardýn, doga a nejmenších, mezi něž patří pekinéz a čivava. Koncem předminulého století začala být plemena psů rozdělována do skupin , a to vytvořilo jistý základ pro posuzování psů na výstavách. Chov psů vyžaduje od jejich nejútlejšího věku velkou práci. Je nutné, aby se s nimi vlídně zacházelo. Psy nedráždíme,neubližujeme jim a netýráme je. Netýráme je ranami, ale i tím, že je uvazujeme nakrátko zabraňujeme jim v pohybu nebo je vystavujeme slunečnímu úpalu, dešti, větru a zimě, často o hladu a žízni. Pečujeme o jejich čistotu a koupáním je zbavujeme různých příživníků, zejména blech. Psi jsou dobří a vytrvalý běžci se slabším zrakem. Zcela bezkonkurenční je psí čenich. Tvrdí se, že je milionkrát než lidský. Psi jsou lidem jako hlídači, pomocníci při lovu a chovu dobytka, v severských zemích také jako tahouni saní. Dnes vodí nevidomé, pomáhají policistům pátrají po drogách nebo obětech katastrof. Většina psů je dobrým společníkem. Kdo by nechtěl mít věrného čtyřnohého kamaráda, se kterým se dá zažít lecjaké dobrodružství!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tygr
Tygr (pantera tigris) je největší kočkovitá šelma a po medvědu kodiakovi a ledním je třetí největší suchozemskou šelmou. Je rozšířen od Kavkazu po oblast Poamuří a Ussuri na jih. Přední a zadní Indie, do Číny a na sundské pohoří. Tygr je prototypem síly a mohutnosti šelem, ale také elegance a lehkosti pohybu. K majestátnímu a krásnému zjevu tygra přispívá i jeho zbarvení. Na červenohnědém až okrovém podkladě je tygr tmavohnědě až černě pruhovaný a mohutnou hlavu má lemovanou bělavými licousy. Díky jeho zbarvení je tygr při plížení hustou vegetací při střídání světla a stínu téměř neviditelný. Někdy se vyskytují tygři, kteří nemají na části těla pruhy. Nebo se vyskytuje ztráta pigmentu, takže jsou hnědě pruhovaní. Velmi vzácně se u nich vyskytuje černé zbarvení celého těla - melanismus. Častější je albinismus - přičemž tygrům v srsti chybí pigment. Čistí albíni nemají barvivo ani v duhovce takže díky prosvítání cévek mají červené oči. Nejpopulárnější barevnou odchylkou jsou bílí tygři z Réwy. Na bílém podkladě jsou hnědě či černě pruhovaní. Pocházejí z chovu Maháradži z Réwy, který vyšlechtil bílé tygry s tmavými pruhy. Hlavním úkolem tygra v přírodě je regulace populací středních až velkých asijských sudokopytníků. Tygr uloví i několikanásobně větší kořist než je sám a je také dokonalý plavec. Živí se buvoli, jeleny, antilopami, prasaty, ale při nedostatku i žábami, rybami a sarančatami. Jeho tělo dosáhne délky 140 - 320 cm, délka ocasu 60 - 140 cm. Samci váží 180 - 320 kg, samice 115 - 185 kg. Ve třetím až čtvrtém roce života dojde k dospělosti. Průměrně se dožívá 12 až 18 let v zoo až 25 let. Tygrům se rodí obvykle 2 - 4 slepá mláďata vážící 780 - 1600 g.