Na duši bolavý šrám,
V srdci krvavý střep,
Smrt je nám na dosah,
Není uniku ani z cesty zpět!
<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->
Bílé nebe plné andělů,
Do postele plné peří,
Tvou duši zlehka uloží,
Pak mávnutí křídel,
Tvou cestu označí!
Letíš do širého města,
Kde světlo máš nadosah,
Nech se lehce nést,
Vždyť jsi andělem !
Až poznáš že, vzhůru nejde dál,
Mávnutím křídel sobě spánek navěky dáš.
Andělská brána už nejde otevřít,
Je tma a venku bezvětří.
Jen zdáli se ozývá pláč …