Žïvotem nezajímavým,
životem až moc šedým.
Tucty lidí,
kráčících pomalu a jistě.
Jste na svém místě,
ve svém městě.
Nic vás nezajímá,
smutek vás uzavírá.
Uzavírá do ulity.
Světlo zabíjí klid tmy.
Věčně bdít,
špínu života ze sebe nesmět smít.
Ten rádoby dokonalí svět.
Svět McDonaldů a betonu,
brzy tu asi utonu.
City lidi nezajímaj.
Ti prý méněcení tu zmrzávaj.
Seš tu jako tečka,
tečka ze sta.
Nemůžeš chtít víc.
Smíš,ale zašlapána budeš.
Tu špínu ze sebe nesmyješ.
Nikdy ničeho pořádnýho nedosáhneš.
Pohřbena v betonovým panství,
vezmeš za svý...